Tajenka pro sportovce
Jistá část veřejnosti určitě zaznamenala usnesení Rady města Děčína č. 16023748 ze dne 19.1.2016, kterým rada projednala návrh na ukončení nájemního vztahu a schválila odstoupení od Mandátní smlouvy uzavřené mezi městem Děčín a Sportovním klubem Děčín, o. s. na provoz Sportovní haly v ulici Práce 1966/17, Děčín V, ze dne 05.11.2002.
Sportovní klub Děčín, o. s. převzal od pověřené právní kanceláře Odstoupení od mandátní smlouvy z důvodu vážného porušení mandátní smlouvy. Tím porušením se myslí nalezené chyby v účetnictví Sportovního klubu Děčín, o. s.. Podotýkáme, že se jednalo o odstranitelné chyby, tedy že samo osobě bylo účetnictví vedeno natolik průkazně, že se na ony chyby kontrolou přišlo.
Je však skutečným motivem odstoupení onen uvedený důvod nebo za tím je ještě něco jiného?
Z vyjádření některých radních při dalších jednáních vyplývá, že vše může být i trochu jinak.
Mandátní smlouva byla uzavřena v jisté historické době za určitých souvislostí a jejím obsahem je to, že mandatář, tedy Sportovní klub Děčín, o. s., se zavazuje pro mandanta, tedy město, zajistit provoz a správu Sportovní haly. Ke smlouvě byly vytvořeny organizační zásady, pravidla kontroly a v průběhu let 3 dodatky. Za celou dobu plnění této smlouvy nebyly ze strany města vyřčeny žádné kritiky, že by obsah mandátní smlouvy nebyl naplňován.
Věříme, že Rada města jistě rozhodovala dle svého nejlepšího vědomí, nicméně v rámci rozsahu a úrovně svých znalostí o příslušné problematice (děčínský sport). Proto lze předpokládat, že není obeznámena s některými důležitými aspekty problematiky sportu v Děčíně. Jinak by totiž využila ustanovení mandátní smlouvy, jímž se obě smluvní strany zavazují, že veškeré (to slovo veškeré zdůrazňujeme) spory se budou obě smluvní strany snažit řešit smírnou cestou. Sportovní klub Děčín, o. s. si to vykládá jako včasné, prosté, slušné a rozumné jednání bez postranních úmyslů. Tak to chápaly všechny Rady města po roce 2002, když se s tímto ustanovením smlouvy ztotožnily a pokud měly připomínky ke znění smlouvy, tak je po vzájemné dohodě vtělily do dodatků smlouvy. Tentokráte k tomu nedošlo. Současná rada na toto slušné ustanovení rezignovala.
Město, nejenže porušilo historické dohody z dob, kdy se hala stavěla a rekonstruovala další hala v Maroldově ulici, ale pustilo se do dobrodružné hry, jejíž důsledky mohou být fatální. Neochota, využít ono slušné ustanovení mandátní smlouvy, samo sebou otevírá prostor pro různé spekulace. O co vlastně jde? Co bude s děčínským sportem? Je představa, že vést sport ve městě je možné jako vést firmu? Jde jen o nějaké další dobro nebo nějakou závist? Mohou však být spekulace i zdánlivě šílené (vědci říkají, že aby něco bylo pravděpodobné, musí to být velmi šílené). Není záměrem oslabit či přímo zlikvidovat Sportovní klub Děčín, o. s.,čítající 10 sportovních oddílů (atletika, badminton, horolezectví, kuželky, orientační běh, šachy, tenis, rekreační sport, vodní pólo a tělesně postižení plavci) a sedm set členů? Důsledkem by totiž bylo dělení majetku a jeho následný prodej. K zajímavým pozemkům tenisových kurtů a atletického stadionu by se tak mohl dostat někdo z pozadí celé kauzy nebo spekulant, který využije situace. Budeme pak mít v Děčíně další nákupní centrum místo sportovišť? To není černý scénář, to jsou jen možné důsledky nepromyšleného kroku a neochoty jednat a odhalit skutečné pozadí odstoupení od smlouvy.
Vedení Sportovního klubu Děčín, o. s.